Pomalu se blížily Vánoce a ubývalo možností tréninku. Chtěl jsem trénovat hlavně venku, ale už začínala být zima, mokro a nevlídno. Na kole se mi na kluzkém podzimním listí a vodě moc jezdit nechtělo a běhání taky tolik nešlo – ale občas jsem se donutil.
Zato se dalo vybírat vybavení a studovat, co všechno vlastně mám trénovat. A musím říct, že tomuto jsem věnoval docela dost času 😀 – možná i víc než tréninku kterékoliv disciplíny 😀 Já mám prostě rád přípravu, považuji ji za hooodně důležitou a baví mě. Co na tom, že se pak všechno nestane podle plánu – ale o tom více později. Plány se mění vždy, a je dobré být připraven.
Začal jsem tedy studovat, co to vlastně triatlon je, co na něj budu potřebovat a jaká je nejlepší příprava – jen připomínám jedním z hlavních mých cílů bylo se přitom nezničit, a to se týkalo i tréninku. Jsem přesvědčený, že pokud si v nějakém tréninku naložíte tak, že se pak týden nehnete, je to mnohem méně efektivní než si dát trochu po více dávkách.
Každopádně, jedna z prvních rad, na kterou jsem narazil, a která se opakovala vícekrát, zněla: Zkuste si závod nejdříve na nějaké kratší trati, nepouštějte se hned do dlouhého triatlonu (tím je myšleno naše poloviční nebo celá vzdálenost ironmana)… Noo jsem si říkal, že si vyzkoušíme nějaký sranda závod mezi sebou na jaře a uvidíme. K tomu nakonec vůbec nedošlo, což byla škoda. Nicméně chci říci, že začít s half-ironmanem jako s prvním triatlonem se dalo. Je to už vzdálenost, která vyžaduje respekt, ale je zvládnutelná (o full ironamnovi u netrénovaného člověka si to nemyslím).
Takže začalo hledání zdrojů informací – jedním z nejlepších jsou rady kamarádů, nejlíp těch, kteří s delším triatlonem už mají nějakou zkušenost. No, … takový kamarád byl jen jeden, ten se s námi na závod původně chystal, ale nakonec si to rozmyslel.
Jedním z prvních zdrojů pro mne byl youtube kanál GTN (Global Triathlon Network ( https://www.youtube.com/watch?v=HcAR2HzdsXY ) a můžu ho doporučit, borci, co ho dělají, vědí o čem mluví a zvládli Norsemana a Celtmana s výbornými výsledky, což jsou jedny z nejtěžších triatlonů na světě – mimochodem ty videa z těchto triatlonů jsou úplně skvělý a motivující (i když už je to tedy extrém 😀 ) (například toto: https://www.youtube.com/watch?v=MoCqhbjZ_aY – Isklar Norseman 2018 – MOTHER – a story about the elements.), I ty názvy už vám dají vědět o co jde – „Ain’t No Mountain High Enough“, „Crying in the Rain“, „Bad to the Bone“, „Blowing in the Wind“, a tak dále. Mrkněte na ně.
Dalším úplně super zdrojem pro mne byla knížka The Triathlete’s Training Bible od Joe Friela. Napsal i Your First Triathlon – ta je právě určená pro ty, kteří se chystají na svůj první triatlon. Jak jsem zmínil před chvílí, tak mám rád přípravu a také analýzu, takže mi mnohem více sedla právě ta první, která je mnohem detailnější a rozebírá více aspektů. Ta druhá byla opravdu pro (možná americké) začátečníky, tedy ne, že bych jím nebyl, ale vím, že na běh potřebujete boty.
Z českých luhů a hájů tu pak máme především knihu Jak na triatlon od Petra Vabrouška, což je jeden z nejlepších triatlonistů na světě, a také jeden z nejzkušenějších, hlavně co se týká těch delších tratí.
Nemyslím, že pokud se na triatlon chystáte, musíte shlédnout a přečíst všechno, ale alespoň jeden, ze zde zmiňovaných zdrojů je asi fajn. Klidně se ozvěte ( https://www.instagram.com/martin.bosak/ ), můžu vám ke zdrojům říct víc.
Postupně jsem si z toho sestavoval obrázek toho, co všechno budu muset natrénovat. Co se mi ale hodně zalíbilo bylo pravidlo zvyšovat si zátěž max. o 10 % za týden, což mi přijde, že hodně lidí úplně ignoruje. Tedy například prodlužovat si vyjížďku na kole z 60 km jeden týden na zhruba 65 km druhý týden. Jednoduše nezvyšovat zátěž tréninku extrémními přírůstky. S čímž souvisí také hodně odpočívat a zbytečně se nepřepínat. Takže si dát alespoň jeden den v týdnu úplně off. U mě těch volných dní pak bylo určitě víc 😀 Ono to pak opravdu není tak náročné potom.
Odpočinek považuji opravdu za důležitý i v práci a kdekoliv jinde. Prostě věřím, že odpočatý člověk zvládne mnohem, mnohem víc a v daleko lepší kvalitě než člověk unavený. Je lepší jít domu, vyspat se a trénovat, až když se na to tělo cítí – ale zase to pak udělat, což chce občas silnou vůli, ale stojí to za to. Další velkou část, kterou jsem studoval přes zimu bylo vybavení – o tom v dalším díle.
