Jak analyzovat sport

Když začínáte s nějakým sportem, tak ve většině aplikacích určených ke sledování vašeho snažení je velké množství grafů a statistik, které můžete sledovat. Některá z nich jsou celkem základní, některá pokročilá. Ne vždy ale umožňují jednoduchá porovnávání – jednak sami se sebou (například proti předchozímu roku nebo týdnu) ale především proti vašim kamarádům nebo kolegům. Měli jsme takto přesně podobnou situaci, kdy jsme se společně chystali na půlmaraton a dále pak na triatlon a vzájemné „soutěžení“ je celkem fajn 🙂

Zároveň všude můžete narazit na tréninkové plány – které vám říkají co a kdy máte trénovat. Už vám ale moc nepomohou s tím, jestli se zlepšujete, a jak moc je dodržujete.

Osobně toto sledování aktivit považuji za celkem důležité (krom toho že mě taky baví) – celkem se sem hodí jeden z mých oblíbených citátů:

„If you can’t measure it, you can’t improve it.“ (P. Drucker)

Pokud se chcete zlepšovat musíte vědět kam. Třeba v mých začátcích běhu to bylo celkem jasné – potřeboval jsem uběhnout půlmaraton. Začínal jsem ale na nějakých 3 km běhu, víc jsem prostě neuběhl. Chvíli na to už to bylo 5 km. Důležité tedy bylo měřit, kolik uběhnu – a tedy jestli se blížím k tomu abych pár měsíců potom uběhl kilometrů jednadvacet a kousek. Celkem brzy se k tomu pak přidal čas – jak rychle to chci uběhnout, aneb jak dlouho se chci trápit 😀 – tedy čas a v souvislosti se vzdáleností pak rychlost. – Tím máme tři absolutně základní metriky pro sledování – vzdálenost, čas a rychlost. A ty jsou validní jak pro začátky, tak i na potom.

Základní otázka – Jak hodně trénuji?

Úplně základní graf, nicméně asi jeden z nejdůležitějších. Jak se v čase vyvíjí objem tréninku. Zatím mi nejvíce vyhovuje toto sledovat přes jednotlivé týdny. Na úrovni dnů tam jsou zbytečně velké výkyvy a na úrovni měsíce je každý jednak jinak dlouhý (třeba až o 10 % – a to je hodně) a navíc měsíční granularita úplně nepodchytí aktuální stav. Tedy pokud netrénujete jednou za měsíc 😀

Jako metriku je nejlepší použít celkový čas strávený tréninkem. Vzdálenost se u jednotlivých sportů může výrazně lišit a činí je tak téměř neporovnatelnými. Naopak, pokud analyzujete čistě jen jeden sport, může být i vzdálenost dobrá. (o tom později)

Je také fajn mít srovnání s tím jak moc chcete trénovat – a kolikrát jsou právě tréninkové plány postavené na určitý objem tréninku na daný týden.

Co trénuji?

Téměř vždy se stane, že budete sledovat více různých sportů/tréninků – například kolo, běh, plavání do toho navíc ještě například posilovna nebo jóga. Navíc chytré hodinky vám nabídnou ještě širší spektrum zaměření – běh, trailový běh, … Ne vždy ale toto zase umí vaše aplikace na sledování. Například v mém případě – strava.com nerozeznává horské a silniční kolo – což pro některé srovnávání může být docela problém. Například pokud budu porovnávat vzdálenost, tak na horském prostě bude menší. Zároveň ale například chcete aby do analýzy jízdy na kole se počítali jak vaše výlety venku, tak váš indoor trenažer přes zimu – je tedy často potřeba si udělat vlastní členění – mě celkem dobře fungovalo základní členění na Swim (uvnitř, venku), Bike (kolo, mtb, indoor), Run (run, trail run, walk, hike), Other (joga, ski, …)

Zároveň se do toho mísí problém s různými tréninky – jednou trénuji endurance a chci běžet dlouho a pomalu a jindy naopak intervaly které se dají očekávat kratší a rychlejší. Záleží to na struktuře tréninku. Nicméně doporučuji mít +/- podobné typy tréninků tak trochu pořád. Popíšu například moji situaci – v běhu jsem se snažil mít cca tyto typy tréninků

1. Testovací běh – jednou za čas si zkusit zaběhnout stejnou vzdálenost za, pokud možno podobných podmínek
2. Long endurance run – běžet pomalu, ale dlouho – postupně jsem prodlužoval čas a vzdálenost.
3. Interval training – různé časy, různé rychlosti, různý počet opakování
4. Easy run – prostě si jen tak vyběhnout a nic extra neřešit

K tomu, se ale navíc přimíchá další „bordel“, jinými slovy šum:

• Běh s kolegy – aneb snažím se uviset co jde
• Běh s kamarády – jen tak pomalu běžíme a kecáme (dá se říci easy run – ale je nahodilejší)
• Procházka / turistika – kterou si chcete samozřejmě taky trackovat! 😀

Ty základní typy tréninků je právě dobré sledovat – tedy sledovat rozvoj toho:

1. Jak rychle jsem schopen běžet ( vývoj mé rychlosti ) – Nejde ale o to jen dát do grafu průměrnou rychlost jednotlivých běhů – ale vybrat z nich právě ty důležité – nebo postupné sledování času právě na jednom daném úseku.
2. Jak daleko jsem schopen doběhnout – tohle je celkem jednoduché – prostě sledujete jednotlivé vzdálenosti běhů (je ale fajn vybrat třeba nejdelší běh v daném týdnu – a jen ty porovnávat)
3. Kolik toho naběháte celkově za týden – vzdálenost a čas.
4. Co jsme ještě začal sledovat – jak rychle běhám různě dlouhé vzdálenosti – pro to jsem si ale musel jednotlivé běhy rozsegmentovat podle vzdálenosti do takových bucketů – např běhy mezi 3-7 km , dále mezi 7-15, pak 15+ a na nich jsem pak sledoval vývoj průměrné rychlosti běhů

Srovnání

A ted ta nejzábavnější část co dokáže trochu motivovat – srovnávání se. A to nejenom s kolegy a hlavně sám se sebou – například podle loňského roku. Co funguje dobře je prostě si vzít loňský rok a přes jednotlivé sporty se podívat kolik jsem toho v daný den měl naježděno. Například takto:

Další, s čím si momentálně zkouším hrát je vývoj HR – jednak v čase a jednak v závislosti na rychlosti běhu, pro zjišťování jestli se mi konečně daří HR snižovat.

Zárověň pro skupiny může být zajímavé například srovnání, jak rychlé běhy někteří běhají:

Jak to řeším technicky?

Postupem času, jsme si v Tableau udělali celkem široké spectrum dashbordů s různými pohledy. Základním krokem bylo dostat data z hodinek do nějaké použitelnější formy – nejlépe databáze nebo alespoň csv souboru. Cesta, kterou jsem nakonec zvolil se možná může zdát překombinovaná, ve výsledku byla ale opravdu jednoduchá (navíc vyhovující většině lidí).

1. Mám garmin hodinky a cyklopočítač, takže vše zaznamenávám tam.
2. Na svém garmin účtu mám propojení do strava.com kam si posílám všechny aktivity – a pro základní pohled a používám právě strava.com. A musím říct, že většina lidí kolem také.
3. Ze stravy tahám data pomocí celkem jednoduchého python scriptu. Jediný trochu složitější věc bylo zpracování authorizace i pro ostatní (musíte si vytvořit strava app, ostatní vám musejí dát souhlas a pak získat authorizační token).
4. Python mi vše ukládá do databáze – v podstatě téměř stačí jedna tabulka
5. No a nad databází už mám postavené Tableau dashboardy