No, a závod se přiblížil. Ještě něco před závodem bylo potřeba zajistit nějaké ubytování – nechtělo se mi úplně cestovat velmi brzo ráno, na místě pomateně běhat a spěchat. Registrace byly otevřené už o den dříve, takže to bylo celkem jasné rozhodnutí. Nicméně jsem hledal celkem dost pozdě a už toho v nejbližším okolí nebylo moc volného, ale dalo se.
Den předem jsem tedy dorazil na místo konání – upřímně jeden z důvodů proč jsem tam chtěl být celkem včas bylo vyzkoušení si vody – vůbec jsem nevěděl co od studené vody čekat – a že byla studená! No zkusil jsem tam vlézt, a nakonec se docela dalo… tak hurá na registraci. Po registraci nastala ještě další bojovka – nachystat si na pokoji všechny věci na ráno, a správně je polepit čísly. A hurá vyspat se na závodní den….
Mno… v tu chvíli jsem asi začínal být nervózní spaní se moc nekonalo… Ráno snídaně taky moc ne, snažil jsem se něco do sebe dostat ale moc se nedalo, žaludek byl super na vodě… fakt mi bylo blbě, naštěstí se to pak celkem uklidnilo, nicméně jsem začal být trochu nervózní z toho že jsem nic moc nejedl… A já musím jíst! Tréninky toho byly dost důkazem, na lačno mi to nefungovalo vůbec, pokud začnu mít při běhu nebo na kole hlad tak je konec. Prostě se potřebuju najíst předem a klidně i hodně, většinou to nebýval problém… jo to bych ale asi nesměl udělat největší chybu závodu a nedat si před startem guláš z místního stánku :-DD (Taky jsem si objednával rýži z Prahy, ale nějak se cestou zatoulala, zdravím Jíťo, ale i tak mi pak ještě bodla)
A jde se na start, kupodivu do neoprenu se dalo dostat v pohodě, tak poslední foto, a hurá zkusit vodu… a ta je oka v neoprenu. Vůbec se mi nechtělo se tlačit s ostatními uprostřed toho velkého houfu závodníku, tak jsem se pro jistotu zařadil snad až na úplný konec kde bylo prostoru dost… a 3…2…1…Start!
Plavání jde good, plavu si tak jako na pohodu… a pravda hodně střídám prsa a kraula – a to hlavně z jediného důvodu – navigace, resp. její totální fail v mém případě kdykoliv se pustím do kraula a potopím hlavu tak hned zamířím jednou doprava, jednou doleva, sighting jsem v té době vůbec neuměl… voda byla čistá, a občas se mi dařilo navigovat se pod vodou na okolní závodníky, ale nějakou záhadou jsem je ze zadních pozic začal docela předbíhat, takže to vypadalo ..hele tamhle někdo je poplavu za ním…. Ha jsem u něj, narážím skoro do něj… předeplavu ho… hmm zase nikdo přede mnou tak kam… No v jednu chvíli jsem se s mojí navigací ocitl jen kousek od záchrané lodi, která nás zaháněla zpátky správným směrem… ano byl jsem totálně mimo všechny ostatní. Nicméně přes všechny tyhle trampoty se plavání hodně povedlo – za pro mě neuvěřitelných 41:29 a cca 2/3 startovního pole. Vzhůru se postavit na nohy a do Transition 1
Transitions… kapitola sama pro sebe… ty jsem bral vysloveně odpočinkově (a to až moc) – první mi trvalo asi 9 minut 😀 Každopádně jsem si při něm odpočinul. Jo a taky jsem si s mojí pečlivostí zauzloval pytle, takže mi trvalo než jsem se do nich vůbec dostal.
Kolo – začalo good, asi tak do první zatáčky. Nohy fungovaly dobře – a to i po vodě, přeci jen jsem strávil století v transition, ale zato břicho s gulášem, to byla lahůdka. Prvních 20km bylo fakt utrpení. Zkoušel jsem to zapít, nebo si sníst energy tyčinku, fakt mazec, pak se to ale naštěstí celkem uklidnilo. Poznámka k energy tyčince – čokoládový jsou sice dobrý, ale neskutečně tečou, takže jsem se při jejím konzumování zapatlal od hlavy až k patě (doslova – kus mi spadnul na nohu), nemluvě o rukou. Kolo ale jinak probíhalo dobře, dařilo se držet rozumnou rychlost, i občerstvovačky super. Teplo sice bylo ale dalo se, jen jeden kopeček v druhém kole mi dal trochu zabrat, ale jinak parádní trať a fakt se letělo. Ke konci mě trochu začaly už bolet nohy, ale trochu jsem se snažil hecnout – přeci jen jsem jel na můj vysněný čas 3h / 90km.
Druhé transition opět pohodička – nohy si potřebovali trochu odpočinout. Cestou z depa ještě zastávka u našich podporovatelů, kteří fandili – ne, vážně jsem se tam zastavil na chvilkový pokec 😀
Běh byl okay-ish, dost mě motivoval Michal, co byl jen pár minut za mnou a snažil se mě dohnat. Už toho bylo ale docela hodně a nohy začínaly bolet a neměly už moc chuť běžet – hlavně na úsecích kde svítilo sluníčko, tam už to bylo utrpení – naštěstí většina trati byla ve stínu. A dokonce se mi povedlo, že mi začala být zima – to je tak když si každou občerstvovačku na hlavu hodíte vodu a ta postupně steče do dresu a ten začne chladit … a to docela dost. Na kole jsem na občerstvovačkách šel po ionťáku, ale ten mi při běhu moc nefunguje, ten jsem odběhl u kombinace kola-banán. Fakt, téměř každou druhou občerstvovačku tam šlo něco koly, a kupodivu to moc nebublalo – nechápu. Můj pace se ke konci trochu propadal – byla to spíš taková kombinace běhu a chůze často, už to moc nešlo… nicméně nechtěl jsem se moc zničit – a čas byl super – 2:16:36 na půlmaraton v triatlonu je paráda.
V cíli únava byla, ale zase musím říct, že ne až tak extrémní (alespoň když se člověk trochu rozhlédl kolem), každopádně velká byla. Cíl splněn – jsem v cíli a nezničil jsem se totálně. Možná jsem mohl být někde rychlejší, ale fakt jsem to neměl zapotřebí (ty zastávky a pokec při běhu za to stály).
Bylo to fakt hustý. Náročný, hodně hodně náročný, ale super 🙂 Díky všem za podporu! Hlavně Klárce 😉
